Od kakaa k čokoládě
Kakao - pokrm bohů
Jméno Theobroma cacao dal kakaovníku Carolus Linnaeus, švédský přírodovědec a lékař.
Theobroma cacao je elegantní strom, kterému se daří v rovníkové oblasti od střední a jižní Ameriky až po Afriku a Indonésii až do nadmořské výšky 600 metrů. Podnebí musí být teplé, s konzistentní teplotou 25-27 ° C. Nevyhovuje mu extrémně suché či vlhké období. Naopak mu vyhovují srážky v ideálním případě pravidelné mezi 1250 a 2500 mm za rok. Strom je velmi citlivý na silné větry a přímé sluneční světlo. Nejlépe se mu daří ve stínu a pod ochranou jiných, vysoko rostoucích, rostlin a stromů. Kakaovník upřednostňuje úrodnou půdu, která je mírně kyselá a dobře propustná, ale také schopná udržovat vodu pro případná suchá období.
Kakaovník může ve volné přírodě dorůstat velikosti 12 až 15 m. Ale z důvodu snadnější sklizně většina farmářů nedovolí stromům dorůst výše než je 8 m. Kakaovník rodí dvakrát ročně. Každých šest měsíců je strom obklopen stovkou jemných květů, ze kterých se pouze 40 nakonec promění v plod. Květy kvetou pouze jeden den.
Když květ vypučí, v odpoledních hodinách se začne otevírat a zůstane otevřený po celou noc. V brzkých ranních hodinách začíná samčí část květů vypouštět pyl. Pak už je pouze na mravencích a drobných muškách, aby pohybem z jednoho květu na druhý opylovali samičí část květů. Z květů, které se podařilo oplodnit, v průběhu pěti měsíců vyrostou plody.
Dorostlé plody se značně liší ve tvaru, struktuře a velikosti. Mohou mít velikost od 15 do více než 35 cm. Každý z plodů pak obsahuje 20 až 75 kakaových bobů o délce 1 až 3 cm uložených v bílé dužině. Kakaové boby jsou velmi výživné; obsahují převážně tuky (50 %) a uhlohydráty (25 %). Kromě toho obsahují bílkoviny, teobromin, niacin, minerály (v podobě vápníku, železa, draslíku, hořčíku, sodíku a fosforu) a vitamíny A, B1, B2 a B6.
V současnosti se pěstují kakaovníky tří odrůd – Criollo, Forastero a Trinitario.
Criollo (nejvzácnější odrůda)
Forastero (všestranná odrůda)
Trinitario (hybridní odrůda)
Proces výroby čokolády
Kakaové boby se opatrně odsekávají od kmenů. Sklízí se pouze zralé plody, ze kterých je po otevření vyjmuta bílá dužina i s plody. Ve svém surovém stavu mají kakaové boby netradiční fialovou barvu.
Kakaové boby se spolu s dužinou uloží pod banánové listy a nechají se asi 6 dnů fermentovat. Při kvašení boby ztratí hořkou chuť a získají hnědou barvu.
V průběhu sušení boby ztratí cca 55 % své hmotnosti. Sušení trvá přibližně jeden týden. Dále jsou uloženy do pytlů a exportovány do továrny.
V továrně jsou boby pečlivě přebrány a očištěny od nežádoucích zbytků. Následně se rozlámou na menší kousky a odesílají k dalšímu zpracování.
Boby se praží při teplotě 80 až 130 °C po dobu až 2 hodin v kontinuálních pražičkách. Tím dojde ke zjemnění bobů a získání své hnědé barvy.
Kakaové boby jsou vloženy do speciálních kakaových mlýnů, které je rozemelou na hustou kakaovou hmotu s 54% obsahem kakaového másla.
V hydraulických lisech se od bobů oddělí kakaové máslo, které se používá k výrobě čokolády. Zbylé výlisky se poté melou na kakaový prášek.
Ke kakaové hmotě se přidává kakaové máslo či jiné rostlinné tuky, cukr a další ingredience a vše se míchá v míchacích strojích a melanžérech.
Do čokolády se přidávají dochucovací prostředky a emulgátory. Vše se míchá 48 až 96 hodin, čímž dochází se zlepšení chuti a kvality čokolády.
Díky temperaci se tuk neodděluje od čokolády a nezpůsobuje výkvět na jejím povrchu. Díky ní je čokoláda jemnější, lesklejší a odolnější.